..fun begins!

Je jí 11 měsíců..říkám jí Pipi nebo Škvrně nebo Satane..v závislosti na tom, s jakou náladou vstane. 
Je to pidičlověk, ale vypadá na dva roky..to ty její vlasy! Jsou dlouhé a je jich moc! 
Kdyby neřvala, nelítala všude okolo a netvářila se drze, vlastně by vypadala jako anděl..neee, je to anděl, sice mám hračky i v záchodě, můj mobil je rozbitý (a ne mou vinou), na drobcích z brumíka i spím a po koupání bychom se mohli umýt i na zemi (pže voda je všude), ale je to anděl..! 
První tři měsíce života s Pipi pro nás byl horor..klidně to řeknu nahlas a znovu..byl to horor, během kterého jsem se třískala hlavou o zeď a říkala si "proboha, proč?" To peklo se jmenuje novorozenecká kolika..přečtěte si jakýkoliv článek o ní, vynásobte deseti a budete mít jasnou představu o tom, v jakém očistci jsem se nacházela..nepřevlíkala jsem se, nemyla jsem si zuby, nevařila jsem, nespala jsem..a ztrácela naději, že ten řev někdy přestane. 
Podpora na pohotovosti zněla asi takto.."ale paní..děti přece pláčou"..mé rozumné já si říkalo ano, má pravdu ten pán..mé zoufalé já na něho vyštěklo "sedm hodin v kuse? děláte si prdel?"  Ač jsme zkusili všechno na světě, nepomohlo nám nic, ač jsme doufali, že během tří měsíců nám z toho vyroste, nevyrostla, ale..přežila to, my jsme to přežili! Ale jestli čekáte happy end, že od té doby je vše zalité sluncem, kolem růžové keře a na rozkvetlé louce běhají jednorožci, ne ne ne..ještě existují rýmičky, virózy, zuby a další dětské radosti. 
Ale! S Pipi je sranda..i když my někdy trpíme..baví nás to spolu..pobavte se s námi :o) 

*S*

P.S. ještě mezi námi.. mámy s nízkým prahem smyslu pro ironii a vysokou hranicí citlivosti upozorňuji..je to psané s velkou nadsázkou! Svou dceru nepovažuji za malého teroristu..zbožňuji ji a starám se o ni dle svého nejlepšího svědomí (vědomí už ne, pže místy absolutně netuším, jestli to dělám správně)!